IMG_4714 (4).JPG

Historie

Naší obec na město povýšil český král Přemysl Otakar II., zvaný král železný a zlatý, v době své nejvyšší slávy v roce 1278,

Kdy se chtěl státi jako mocný panovník středoevropským římským císařem. Toho však nedosáhl, neboť byl Rudolfem Habsburským poražen na Moravském poli v druhé polovině roku 1278. Protože podle pověsti se u nás narodil, povýšil tuto obec Královo Pole (Kőnigsfeld) na město a toto nové město daroval své matce Kunhutě a tak vzniklo královské věnné město Městec Králové. Město obdaroval také znakem českého krále - stříbrný lev v červeném poli.


Smutná je historie města, které bylo sužováno požáry a pustlo, až dostalo také v jedné lidové písni název Městec odraný.

Za častou příčinu požárů lze považovat právě že Městecko bylo skoro celé ze dřeva, domky kryté došky a komíny ze dřeva jen omítnuté maltou.

Kroniky Vavákova, Velebilova, Lesovského a pozdější Městecká kronika, kterou počal psát učitel Čečetka a pozdější jeho nástupci Trojan, Ledecký a Sobota jsou požáry, které našim občanům přinášely jen strádání a bídu popsány takto:

- Roku 1610 stihl město velký požár. Rada města Kolína se usnáší, aby pohořelým v Městci Králové bylo pomoženo v jejich neštěstí a bídě.

- Roku 1673 vyhořela Radnice, kostel a fara.
- Roku 1746 vyhořelo půl Městce, shořely knihy pamětní i privilegia města.
- Roku 1752 od ohně u Mašindů shořela celá čtvrť, až po dům u Jiránků.
- Roku 1767 shořela celá čtvrť od Kotvaldy po Poštu.
- Roku 1776 shořelo v Městci 57 domů.

- Rok 1781 je ve znamení červeného kohouta. 21. 6. vyšel oheň při neopatrném převáření másla v čísle 243 a shořelo 9 domů a 3 stodoly. Dne 6. 7. zapálil blesk dům číslo 68 a shořelo 7 domů. Dne 26. 8. opět vyšel oheň v čísle 243 a shořelo 5 domů a stodola.

- Roku 1792 shořelo 41 stavení a stodol. Oheň vyšel z čísla 64 a odpoledne vyšel oheň ze stodoly číslo 9 patřící purkmistrovi Floriánu Velebilovi. Vál silný jižní vítr, takže veškerá práce byla marná. Proto lehlo popelem 190 domů, dřevěný chrám, kostnice, fara, Radnice. Uhořela dvě děvčata, 50 kusů dobytka. Vše, co lidé vynesli do rynku - shořelo. V rozpoutaném živlu přišli občané o všechno. Nebylo chleba, oděvů, avšak okolní vesnice se slitovaly. Chroustovští přivezli 60 bochníků chleba, Bydžovští mouku a chléb, slámu a seno. 1.200 obyvatel bylo takto živeno přes 4 týdny. Krajský Baron z Langy navštívil město a vymohl pro ně 300 měřic obilí, 200 měřic mouky, 500 měřic vařiva a 1.600 zlatých. Dymokurský a Chlumecký hrabě darovali levné dřevo na stavbu nových domů. Na památku vyhořelé kostnice, která stávala u kostela, nechal místní farář Alois Dvorský postavit pomníček s latinským nápisem: "Zbožným kostem zde spálených".

 

 

- Roku 1793 znovu vyhořelo 9 stodol postavených v roce 1792 Na Houseníku. Toho roku bylo započato se stavbou nového kostela z kamene, který byl následujícího roku (1794) dostavěn i s věží.
 

Avšak již tehdy docházelo též k vývoji techniky pro hašení požárů. To dokazuje např. ve Státním okresním archivu v Lysé nad Labem uložené „Nařízení královského českého zemského gubernia“ ze 14. dubna 1796, kterým se dalo ve známost „popsání užitečného ohňového vozu s vodním sudem ku potřebě ohně hašení včetně detailně uvedené charakteristiky a grafického znázornění. Dle tohoto nařízení měla být takovým ohňovým vozem vybavena dle možností alespoň větší města na území Čech a Moravy.

 

- Roku 1870 oheň zachvátil již po druhé Radnici, kostel a faru, stejně jako v roce 1673.

- Roku 1873 bylo zakázáno stavět dřevěné komíny

- Roku 1876 byl vydán Zemský zákon z 25. května "O požární policii", dle Zákona Obecního.

Trudný byl často život našich předků, ale neopouštěli svůj rodný kraj, své rodné neštěstím pronásledované městečko, znovu je z trosek budovali pro své děti, pro své potomky, pro nás.

V polovině 19. století se naše město počalo znovu zvelebovati. Přibývaly úřady, živnosti, kulturní spolky, jako divadelní spolek Klicpera, pěvecký spolek Hlahol, vzájemně se podporující jednota Havlíček, Občanská beseda a v roce 1878 dochází také založení Sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové.


Popud k založení vyšel z městského zastupitelstva, na jehož přání vydala městská rada provolání k občanstvu, které znělo:

"Aby při požárech v hašení a chránění majetku ohroženého jakési soustavnosti a pořádku bylo docíleno a vykonávání policie požární tím usnadněno, usneslo se zastupitelstvo obecní ve schůzi dne 21. července 1878 účinkovati k tomu, aby ve zdejší, obci po příkladu jiných míst dobrovolný hasičský sbor byl zřízen. Vykonávaje usnesení toto vybízím a žádám jednoho každého, kdož by za člena buď činného nebo přispívajícího ku sboru hasičskému přistoupiti chtěl, aby se na připojené listině podepsal aneb své přistoupení při úřadě obecním ohlásil.
V Králové Městci dne 10. srpna 1878. František Štelcl, purkmistr."

 

Vyhláška se neminula účinkem. První přihlašovací listinu podepsalo 40 občanů ze všech vrstev obyvatelstva. A to byl počátek sboru dobrovolných hasičů. Ustavil se přípravný výbor, který vypracoval stanovy a podal žádost o jejich schválení. Když pak byly stanovy výnosem bývalého místodržitelství království Českého ze dne 5. dubna 1879 schváleny, byla svolána na den 4. května 1879 první řádná Valná hromada.

To už bylo 41 členů činných a 60 členů přispívajících. Tato Valná hromada zvolila první funkcionáře sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové. Předsedou byl zvolen Antonín Sládek, jednatelem a pokladníkem Albert Regner, velitelem Josef Němec, pozdější zakladatel Sokola v Městci Králové a do výboru František Fiferna, Adolf Fišer, František Jandač, Josef Slanina, Hynek Jakoubek a Jan Bursa. Josef Němec nemohl pro onemocnění zastávati funkci velitele, a proto byl na mimořádné Valné hromadě dne 29. července 1879 zvolen velitelem Hynek Jakoubek, který se velmi zasloužil o první výcvik mužstva. Na svůj vlastní náklad se vycvičil v Praze u městského požárního sboru, aby mohl vycvičit členy v Městci Králové.

ikona (2).JPG

Obecní zastupitelstvo věnovalo na pořízení výzbroje 1.300 zlatých. Propůjčilo sboru dvě staré stříkačky a kůlnu v městské radnici. První nářadí, které sbor pořídil, bylo: rekvizitní vůz, silné lano na spouštění se z patra, skákací plachta, 4 jasanové žebříky, lopaty, vidle, motyky a krumpáče. Sekyrky, kožené pásy, obleky a přílby zhotovili místní řemeslníci.

Zásluhou purkmistra Františka Štelcla a městské rady bylo, že sboru byla ještě v prvním roce činnosti zakoupena tehdy moderní ruční stříkačka od firmy Havelka a Metz v Praze. Kůlna v radnici byla malá a proto byla sboru propůjčena stodola v čp. 33, kde po předání přední části s dřívější autobusovou garáží byla naše zbrojnice až do výstavby nové požární zbrojnice v ulici Na Ptáku.

 

V roce 1881 došlo ke schůzce starosty poděbradského sboru Eduarda Šebora s velitelem hasičského sboru v Městci Králové Hynkem Jakoubkem. Jejich domluva byla základem stanovení poděbradsko-královoměstecké župy. Starostou byl zvolen Hynek Jakoubek. Jednatelem řídící učitel Josef Mladějovský. V roce 1889 se župa rozdělila na dvě části – župu poděbradskou a královoměsteckou č. 21.

Dne 28. září 1889 se konalo veřejné cvičení u příležitosti oslav 10-ti letého trvání sboru. 15. A 16. srpna 1891 se zúčastnil sbor s 18-ti členy sjezdu českomoravského hasičstva, kde české a moravské hasičstvo završilo svůj národnostní boj a hrdě se přihlásilo ke svému národu rozdělením na českou a německou hasickou jednotu. V roce 1892 se sbor zúčatnil veřejného cvičení v Odřepsích a téhož roku velitel sboru a starosta župy Hynek Jakoubek umírá.


 

Starostou župy se stává Josef Mladějovský, který v pozdějších letech zastává funkci v rozšířeném výboru ČZHJ.

V roce 1893 se sbor zúčastnil svěcení praporu dobrovolných hasičů v Chlumci nad Cidlinou a 2. července se sbor zúčastnil veřejného cvičení a župního sjezdu v Chotěšicích, Roku 1895 se konal župní sjezd v Opolanech, kterého se sbor účastnil. Sbor požádal C.K okresní hejtmanství o schválení nového stejnokroje. VC roce 1896 zúčastnil se sbor slavnosti odhalení pomníku králi Jiřímu z Poděbrad, dále se sbor zůčastnil župního sjezdu v Káníně. A téhož roku pořádal sbor pochodové cvičení do Dymokur. Roku 1898 se konal župní sjezd v Pečkách, kterého se sbor také zúčastnil.

 

V roce 1899 byl dán do základů tento zápis.

Budoucím oznamujeme toto:

Sochu tuto postavilo vždy zbožné obyvatelstvo našeho královského města Králové Městec, k uctívání svatého Floriana, Ochránce před ohněm a místního patrona, v letech správy páně 1764. Socha byla opravena poprvé 1853 a podruhé 1899.

Tenkráte nákladem Dobrovolné hasičské jednoty v Městci Králové. Náklad činil 500 zlatých to je 1000 korun a za vlády Jeho Veličenstva Císaře a Jeho Milosti krále Františka Josefa I. V roce jeho panování padesátem prvém. Tohoto roku byl

Místním farářem důstojný pám Pater Alois Vašátko a starostou města pan František Vencl měšťan a obchodník zdejší č. 20.

Členové výboru Dobrovolné hasičské jednoty v Králové Městci v době opravy 1899 byli: Předseda Vencl František zároveň

Starosta města, velitel Vršťala Václav, cvičitel Nezbeda Florian, výboři Berný Antonín, Novák Josef, Veselý František,

Pokladník Rosa Jan Berní (úředník), nad hasiči Berný františek, Libánský Václav.

Svatý Floriane vypros u Boha Všemohoucího ochranu a požehnání pro naše Město.

V Králové Městci na den sv. Placida, dne 5, měsíce října L: Páně 1899 Sbor dobrovolných hasičů v Městci Králové.

V dalších letech se sbor zúčastňoval veřejných cvičení, župních cvičení a sjezdů.

V roce 1914 první světová válka, sbor vedli nevojáci. Mobilizace narušila chod sboru více, než se čekalo. Někteří bratři zastávali dvě a více funkcí. Řada bratrů padla na frontě a zemřeli i mnozí starší členové. Činnost sboru byla omezená a neúplná. Roku 1919 byly schváleny nové stanovy svazu dobrovolného hasičstva československého. Až v letech 1920 – 1921 byl obnoven pravidelný chod sboru.

 

1921-1934 Nejvíce požárů na Královoměstecku kdy se rozmohly pojišťovací podvody. Jedním z případů je požár panské sýpky v Městci Králové v roce 1924. V roce 1930 vydal Rudolf Svoboda zajímavou brožuru s názvem Králové-městecké požáry. Popisuje v ní, jak se požáry zakládaly, jak si žháři pomáhali různými zápalnými tekutinami, vrlmi pečlivě a dlouho vybírali dobu vhodnou k založení. Rudolf Svoboda byl soudním radou a jeho vyšetřovací talent odhalil rafinované triky umných paličů. Byly odhaleny celé specializované skupiny a rafinovaní spekulanti, kteří nechali vlastní majetek vypálit i třikrát, aby dostali velké obnosy od pojišťovny. Za práci platili až tisícové částky.


V dalších letech město mohlo jen velmi málo přispívati na výstroj a výzbroj, ale byla to právě nenáročná a obětavá činnost členstva, která stále pomáhala modernizovati požární techniku u nás. Sbor si pořídil mnoho potřebných strojů i výzbroje z vlastních zdrojů. Tak byl pořízen mechanický žebřík, který byl zaplacen z čistého výtěžku oslavy padesátiletí sboru.

 

foto bre.jpg

V roce 1930 koupil sbor motorovou stříkačku od firmy Stratílek z Vysokého Mýta za obnos 65.330 Kčs. Za dluh se sice zaručila obec, ale sbor musel sbírkami a pořádáním zábav shánět peníze. Byly rozesílány žádosti na nadřízené orgány a instituce, takže po dvou letech byla stříkačka zaplacena.

Bylo však potřebí motorového vozidla k rychlé dopravě motorové stříkačky k požáru. Městské zastupitelstvo nemohlo přispěti, vznikly neshody, které však nakonec obětavostí, péčí i starostí tehdejšího velitele Floriána Nezbedy staršího a celého výboru se vyřešily a celá záležitost skončila dobře.


 

V roce 1931 zakoupen automobil Laurin&Klement s nástavbou Stratílek.

V roce 1934 oslavil dlouholetý velitel Florián Nezbeda starší 50 let své hasičské činnosti.

 

Vybavení sboru v roce 1937 byla motorová stříkačka od firmy Stratílek, 700 metrů hadic, 10 metrů savic, automobil značky Laurin&Klement s nástavbou Stratílek, mechanický žebřík, 2 ruční stříkačky, 4 žebříky hákové, 1 žebřík střešní, masky, ozinkové a gumové rukavice.

IMG_0001.JPG

Veškerý život a tedy i činnost hasičstva ve 30. letech byly poznamenány dvěma nepříznivými faktory. Důsledky hospodářské krize dlouho tísnili sociálně slabé vrstvy a růst německého fašismu v našem sousedství vyvolával obavy z možné války. Ve sboru byly organizovány akce na podporu nezaměstnaných, veřejné sbírky na obranu státu, přednášky a cvičení ke zvýšení obranyschopnosti civilního obyvatelstva. Mrak fašismu hrozil stále hrozivěji a rok 1938 se stal rokem rozbití ČSR, které dovršila agrese fašistického souseda 15. Března 1939 vytvořením protektorátu Čechy a Morava.
Veřejný a spolkový život byl za protektorátu ochromen ale převážná část národa se nikdy s okupací nesmířila. Právě tak i hasičské sbory byly mezi předními organizacemi, které aktivně pracovali v odboji za novou svobodu. Okupanti se neodvážilipožární sbory zrušit, vědomi si jejich nutnosti, ale snažili se omezit nebo zakázat schůzovou činnost, přestože na druhé straně tvrdě nařizovali co největší akceschopnost. Poslušnost vynucovali terorem a gestapo pronásledovalo každý pokrokový projev. Řada českých hasičů padla jejich násilím za oběť. V roce 1940 jsou Protektorátními úřady zrušeny župy a zároveň zaniká Župa Králové-Městecká číslo 21. Vznikají obvody - Okresní hasičská jednota nymburská 34. Toho samého roku umírá Josef Mladějovský, dlouholetý člen SDH Městec Králové. Za dobu své činnosti prošel řadou funkcí - jednatel sboru, velitel sboru, jednatel župy, náměstek starosty župy, pokladník a starosta župy. V posledních letech zastupoval župu ve výboru české zemské hasičské jednoty. Pracoval pro hasičskou myšlenku 59 let. Byl čestným členem dvou sborů a župy.

V roce 1941 umírá František Mladějovský, dlouholetý velitel sboru. Již v roce 1891 byl cvičitelem, později jednatelem a od roku 1893 velitelem.

Roku 1942 umírá dlouholetý velitel sboru Florian Nezbeda starší pracoval pro sbor úctyhodných 58 let. Již v roce 1899 byl cvičitelem, od roku 1910 četařem. O tom jakým zaníceným hasičem byl velitel Nezbeda svědčí to, že všechny své syny vychoval, tak že i oni se zdarem působí v hasičstvu.

 

Florian Nezbeda starší

Z našeho sboru se stal obětí nacismu bratr Florián Nezbeda mladší, syn zasloužilého velitele sboru, který se po smrti otcově stal místním velitelem a byl současně i obvodovým velitelem. Za svou vlasteneckou činnost proti německé říši byl 28. prosince 1944 zatčen gestapem a následně deportován do koncentračního tábora v Terezíně. Po osvobození se 10. května 1945 vrátil zpět do Městce Králové, avšak poznamenán těžkou chorobou. Dne 20. května 1945 zemřel v místní nemocnici ve věku 52 let. Florián Nezbeda, člen SDH Městec Králové, od roku 1911 po několika letech činnosti zvolen četařem, členem župního výboru, náměstkem velitele, obvodovým velitelem a od roku 1940 velitelem sboru hasičů v Městci Králové.

V osobě Floriána Nezbedy ztrácí sbor neúnavného bojovníka proti nenáviděným nepřátelům.

 

Florián Nezbeda ml.

Po osvobození naší republiky a smrti bratra Floriána Nezbedy převzal velitelské žezlo bratr Ludvík Havel a spolu s předsedou sboru bratrem Sobotou pokračovali ve výcviku královéměsteckého sboru. Za řízení těchto dvou funkcionářů byla požární ochrana velice kladně hodnocena nadřízenými orgány. Vždyť v této době u sboru pracovala čtyři družstva dětí, jedno družstvo žen a dvě družstva mužů, která zastupovala městecký sbor v četných okresních a krajských soutěžích, kde si vybojovala nejedno z předních umístění.

Do práce hasičských organizací se začínají od roku 1949 zavádět nové prvky jako je prevence a masově výchovná práce. Již v roce 1949 zakoupil stát našemu sboru dvoukolovou motorovou stříkačku DS 16. Významným mezníkem v této činnosti byla 1. konference Československého hasičstva v roce 1952, která určila další směry v požární ochraně. A právě v roce 1952 byl sbor vybaven dopravním automobilem Praga RN, pro převoz stříkačky a mužstva, který nahradil již vysloužilý automobil Laurin&Klement (r. v. 1933).

Od 1. 1. 1953 se mění název na Československý svaz požární ochrany, z hasičů se stávají požárníci a starost o výzbroj a výstroj přebírá stát prostřednictvím MěNV. V této době jsou členové jednotky proškolováni jako "instruktoři domovních protipožárních hlídek" a provádějí pravidelné preventivní prohlídky ve všech domech i závodech.

V roce 1954 oslavil náš sbor 75. let své činnosti. Oslavy tohoto výročí se zúčastnili stovky hasičů a diváků. Začaly vzpomínkou u památníku padlých a pokračovaly průvodem všech zúčastněných sborů na Sokolské hřiště, kde po projevech a gratulacích činovníků začala ukázková cvičení dětí, žen a mužů s hasičským náčiním. Následovaly ukázky požárních útoků, které vyvrcholily uhašením makety dřevěného domku, který byl pro tuto oslavu speciálně postaven. Součástí oslav byla i ukázka historické i moderní techniky. Z této oslavy se nám zachovaly fotografie, které si můžete prohlédnout na těchto stránkách.


 

V roce 1958 je jmenován velitelem sboru bratr Jaroslav Strnad, který se stal členem sboru v roce 1942 a to na základě příkazu starosty města. Citujeme: "Za účelem doplnění členů k činné hasičské službě přikazuji Vám, abyste se ihned po doručení tohoto přípisu dostavil k veliteli SDH v Městci Králové panu Nezbedovi č.p. 501, kde Vám budou dány další pokyny. 7. července 1942, podepsán starosta města Žerotínský Josef", konec citátu.
Tímto příkazem byl bratr Strnad zbaven povinností nucených prací v Německu. V bratru Strnadovi získává sbor významného a obětavého člena, který si ušlechtilé heslo našich 
zakladatelů "Bližnímu ku pomoci" vzal za svůj cíl.

 

V roce 1962 se stávají Jaroslav Strnad se svojí ženou Jarmilou Strnadovou členy okresního výboru svazu požární ochrany. Ještě v témže roce je Jaroslav Strnad stanoven velitelem požární služby civilní obrany první roty Městec Králové.

V roce 1967 získává sbor dopravní skříňový automobil T-805 se stříkačkou PS-8, který slouží do roku 1972, kdy je převeden na sbor SDH Velké Výkleky a městečtí hasiči dostávají autocisternu Š-706 RTA CAS 16 - požární automobil se zásobou vody 3.500 litrů a kabinou mužstva 1+7. Tímto krokem se z městeckých hasičů stává výjezdový sbor, který zasahuje při požárech v širokém okolí.

V roce 1968 … 2 družstva dospělých, 2 družstva žáků a 2 družstva žákyň.


 

Ze zápisu městské kroniky, který zapsal kronikář Václav Sobota a dlouholetý starosta sboru SDH Městec Kráové, ke dni 17. 1. 1960 zasahovali královéměstečtí hasiči u 324 požárů.


Důležitým mezníkem této doby je rozhodnutí výstavby nové požární zbrojnice, jelikož původní již nevyhovuje nárokům na zajištění požární ochrany. Stavba objektu je situována do ulice "Na Ptáku". Budova je projektována nejen pro potřeby požární ochrany, ale i jako služebna obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti. Zároveň jsou zde vybudovány čtyři bytové jednotky a jedna garsoniéra. Stavba byla započata v roce 1969 a v září roku 1971 byla stavba požární zbrojnice dokončena a předána do užívání. Tímto získali městečtí hasiči důstojný stánek pro svoji činnost.

 

V roce 1972 jsou manželé Strnadovi za svůj postoj k okupaci sovětskými vojsky a členství v Národně socialistické straně vyhozeni tehdejšími normalizačními orgány z Okresního výboru svazu požární ochrany.
 

V roce 1976 je Miroslav Vaníček jmenován velitelem družstva a zástupcem velitele.


V roce 1977 je sboru přidělen další dopravní automobil DVS12 AVIA-30, který slouží nejen jako zásahový, ale i ke cvičení nových hasičů, kteří vstoupili ke sboru a tím "omladili" členskou základnu SDH. Pravda, ne všichni vydrželi tvrdý a namáhavý výcvik. Ale z těch, kteří to zvládli a získali hasičinu tak zvaně "do krve", bylo utvořeno soutěžní družstvo, které opětovně pozvedlo městecké hasiče na okrskových a okresních soutěžích, o čemž mluví řada ocenění. Rok 1977 je i ve znamení příprav na oslavy 100 let založení sboru, které vrcholí v červnu 1978.

Oslavy 100 let založení sboru jsou rozloženy do tří dnů. Program je propracován do detailů tak, že stovky návštěvníků odcházejí velice spokojeni. První den začíná položením věnců k památníku padlých a k pamětní desce bratra Floriána Nezbedy. Následuje slavnostní shromáždění v místním Kulturním domě. Současně v areálu zbrojnice, která již sedm let plní svůj účel, probíhá výstava výzbroje a výstroje. Na Náměstí Republiky v centru města a přilehlých ulicích je vystavena historická i moderní technika.

 

 

Druhý den je ve znamení okresních soutěží požárních útoků družstev žáků a dospělých na sportovním stadionu. V této soutěži vybojovalo městecké družstvo mužů druhé místo. Den končí veselou taneční zábavou v místním Kulturním domě. Výstavy a ukázky pokračují i v poslední den. Oslavy 100. let založení sboru vrcholí námětovým cvičením požáru místní budovy Radnice. Tohoto cvičení se zúčastnilo osm dobrovolných a dva profesionální sbory.

Naprosto neplánován byl skutečný požár v Žehuni, který byl ohlášen těsně po skončení oslav, takže téměř všechny zúčastněné sbory vyjely na likvidaci tohoto požáru. To byla kuriózní tečka za třídenními oslavami 100. let založení sboru v Městci Králové.

 

V dalších letech se sbor zúčastňoval námětových a okrskových cvičení.


Autocisterna Škoda 706 RTHP CAS 24, kterou sbor získal od profesionálních hasičů z Nymburka v roce 1981 potvrdila, že městečtí hasiči se stali plnohodnotnou složkou požární ochrany regionu, neboť výjezdů k zásahům přibývalo a náročnost likvidace požárů stoupala. Právě díky této náročnosti bylo nutné zvyšování kvalifikace jednotlivých členů sboru a to se také potvrdilo účastí členů na odborných hasičských kurzech, které městečtí hasiči absolvovali a činí tak pochopitelně i dnes.

V roce 1985 končí ve funkci velitele bratr Jaroslav Strnad, který se již pro svůj věk (72 let) nemůže zúčastňovat náročných výjezdů jednotky. Je jmenován čestným velitelem a nadále působí ve sboru ve funkci jednatele. Velitelem sboru je ustanoven Miroslav Vaníček, který po absolvování kurzu velitelů v ústřední hasičské škole v Bílých Poličanech, působil jako velitel družstva.

 

V letech 1985-1989 vykonával sbor požární dozor na motocyklových závodech v Dymokurech.

Rok 1989, kdy v naší zemi proběhla tak zvaná "sametová revoluce", která změnila režim v celé společnosti, znamenal i pro požární ochranu řadu změn. Sbory dobrovolných hasičů byly odpolitizovány, z požárníků se opět stali hasiči a jejich práce znovu získává na vážnosti. V letech následujících je budován Integrovaný záchranný systém (IZS), který v sobě spojuje součinnost hasičů, zdravotníků, policie a všech ostatních záchranářských složek. Hasičské sbory jsou rozděleny podle vybavenosti a akceschopnosti do jednotlivých kategorií. Městečtí hasiči jsou v těchto letech v kategorii JPOIII s výjezdovým limitem 10 minut.

 

V roce 1990 je manželům Strnadovým nabídnuta rehabilitace a členství v okresním výboru, ale ti pro svůj vysoký věk tuto nabídku odmítají.

V následujících letech se sbor zaměřil na zvýšené odborné přípravy a akceschopnosti výjezdové jednotky.
 

16.1.1996 zemřel Václav Sobota dlouholetý starosta sboru dobrovolných hasičů a kronikář

Města Městce Králové.

V roce 2000 je jednotka vybavena čtyřmi kusy dýchací techniky SATURN a automobilovým žebříkem AZ30 - IFA W50L. Jelikož vnitřní uspořádání a vybavení stanice již nevyhovovalo požadavkům pro moderní zázemí hasičů, započalo se s modernizací všech prostor stanice. Byly provedeny rekonstrukce sociálních zařízení, vodovodního řádu, elektroinstalace. Stanice byla plynofikována, vozidla byla napojena na kompresorovou stanici a nabíjecí zdroje. Úpravy skončily instalací nových zateplených, plně automatických a dálkově ovládaných vrat na všechny tři stání našich vozidel.

 

Těmito úpravami, které stály naše město Městec Králové nemalé množství finančních prostředků, se stanice stala jednou z nejlépe vybavených v okrese Nymburk.

Na základě této skutečnosti (modernizovaná stanice), odborné způsobilosti a odpovědného přístupu členů zásahové jednotky, byla stanice v roce 2002 zařazena nadřízenými orgány jako poloprofesionální zásahová jednotka JPOII s výjezdovým limitem 5 minut. Toto zařazení sebou přineslo i požadavky na vybavení členů. Jsou zakoupeny zásahové obleky, obuv a ostatní ochranné pomůcky, které slouží k zajištění bezpečnosti hasičů. Sbor je dále vybavován i technickými prostředky k uskutečnění rychlého a kvalitního zasáhu (čerpadla, různé typy proudnic a podobně). Dále je sbor dovybaven zařízením KANGA+, které slouží k rychlému svolání všech členů jednotky prostřednictvím mobilních telefonů. Dle potřeb jednotky a čím dál větší různorodostí spektra zásahů je jednotka průběžně vybavována potřebnými prostředky. A to především díky finanční pomoci našeho města a jeho představitelů.

V roce 2002 proběhly naší republikou zničující povodně. Náš sbor vyslal na likvidaci následků povodní čtyři členy s vozidlem DVS12 Avia 30. První misi plnili členové jednotky v obci Klecánky. Náplní práce bylo vyklízení zaplavených domů, vozovek a jejich očista. V této obci strávili členové sedm dní. Po týdenním odpočinku odjížděla ta samá jednotka na misi druhou do obce Hořín u Mělníka, kde strávila deset dní. Její hlavní náplní bylo odčerpávání povodněmi vzniklých vodních lagun.

Práce, která byla velmi náročná na fyzickou i psychickou odolnost byla provedena se vší zodpovědností. Vždyť ocenění, kteří členové této "povodňové jednotky" obdrželi od představitelů státu, ministerstva vnitra a všech nadřízených složek, značí, že úkolů jim určených se zhostili dobře. Pohlazením po hasičské duši pak byly děkovné dopisy od představitelů povodněmi postižených obcí.

V roce 2004 obdržel sbor od krajského HZS autocisternu CAS K24 - LIAZ jako náhradu za již vysloužilou CAS 24 - ŠKODA 706 RTHP. Rozhodnutím starosty města a zastupitelů byla autocisterna kompletně zrekonstruována za částku 600.000,- Kč.

Tímto získal městecký sbor plnohodnotné vozidlo ke své činnosti a k ochraně životů a majetku svých spoluobčanů. Současný vozový park tvoří cisternová automobilová stříkačka CAS K24 - LIAZ 101.860, dopravní automobil DVS12 - AVIA 30 a automobilový žebřík AZ30 - IFA W50L.


 

Mimo školení, výcvik a činnost, která úzce souvisí s akceschopností jednotky, se sbor zúčastňuje i různých ukázek, které jsou určeny dětem a široké veřejnosti. Již tradiční jsou tak zvané "Dny otevřených dveří", které sbor pořádá od roku 2000 a to vždy koncem dubna. Od počátečních nesmělých krůčků, kdy jsme vystavili vozidla a otevřeli prostory stanice s ukázkou historických dokumentů, jsme se později propracovali až k velmi náročným "akčním" scénám.
Vzpomeneme-li rok 2005, tak vyvrcholením celého dne bylo uhašení osobního motorového vozidla, vyproštění a záchrana řidiče. Akce probíhala za spolupráce složek IZS a to: HZS Nymburk, Policie ČR a RZS Nymburk - nemocnice Městec Králové.

 

Dne 24. 12. 2005 ve věku nedožitých 93 let zemřel bratr Jaroslav Strnad nositel nejvyššího hasičského ocenění (zasloužilý hasič), který se dobrovolným hasičem stal v roce 1942. V hasičském sboru aktivně pracoval 63 let. Za tuto dobu prošel řadou funkcí, byl členem okresního výboru svazu požární ochrany, člen výboru pro zpracování historie hasičů okresu, člen komise civilní obrany a další. V posledním období se bratr Strnad zabýval shromažďováním historických materiálů mapujících činnost spolku hasičů v Městci Králové, který byl založen v roce 1878. V osobě bratra Jaroslava Strnada ztrácí městečtí hasiči nenahraditelného člena, který heslo „BLIŽNÍMU KU POMOCI“ naplňoval do konce svého života.

 

Den otevřených dveří 2006 byl svým programem a organizací zatím nejnáročnější. Této akce se zúčastnilo šest sborů SDH (Městec Králové, Lysá nad Labem, Čelákovice, Velké Výkleky, Dymokury, Skochovice), dva profesionální sbory (HZS Nymburk, VHZS letecké základny Čáslav), RZS Nymburk - nemocnice Městec Králové a Policie ČR. Fotografie z této akce si můžete prohlédnout v galerii. Nadšené stovky diváků, které navštívily "DOD 2006" nás zavazují k tomu, abychom se snažili v těchto akcích pokračovat.

Duben roku 2006 byl opět poznamenán lokálními povodněmi, kde se náš sbor opět zúčastnil záchranných prací a to v obci Vestec, městě Poděbrady a jeho části Polabec. Za tuto činnost obdržel náš sbor poděkování předsedy vlády a ministerstva vnitra.

V roce 2008 byl jmenován velitelem Miloš Mužík, neboť Miroslav Vaníček nemůže ze zdravotních důvodů tuto funkci zastávat. V tomto roce byl Městec poznamenán ničivou živelnou pohromou Emmou. Náš sbor se zúčasnil záchraných prací a likvidace škod této pohromy.


V roce 2010 byl jmenován velitelem sboru Miroslav Louda.

V roce 2012 zakládá Libor Albrecht téměř po 50-ti letech družstvo dětí – přípravku. V minulosti bylo několik pokusů o založení družstva mladých hasičů, které vždy skončili nezdarem. Po odchodu Libora Albrechta z funkce vedoucího mládeže, přebírá vedení mládeže Marie Hájková.

 

V roce 2013 se přípravka zúčastnila celorepublikového setkání přípravek v Čelákovicích, odkud si přivezla první místo. V tomto roce byl pořádán nultý ročník železného hasiče při příležitosti oslav 135. výročí na místním koupališti.

V následujícím roce obhájila první místo na celorepubliovém setkání přípravek v Čelákovicích.

Od roku 2014 pořádá sbor pravidelně akci Plechový hasič v noci, zároveň jsou pořádány dny otevřených dveří a Mikulášské besídky. V tomto roce byl jmenová nvelitelem SDH Radek Urban.


8. ledna 2015 zemřel Miroslav Vaníček, dlouholetý velitele SDH Městec Králové, zakladatel JPOIII a JPOII. Nositel záslužného řádu českého hasičstva.

V roce 2016 nás pravidelně kolektivy mladých hasičů reprezentují v požárním sportu.

Tak jako každý rok, byl pořádán Plechový hasič, Den otevřených dveří a Hasičské peklo. Kromě těchto akcí se sbor zúčastńuje pravidelně předváděcích akcí v širokém okolí.

V tomto roce bylo pořízeno naftové topení, elektrický odvhčovač a dopravní automobil Wolkswagen Transporter.

 

Pohlédneme-li do historie sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové, vidíme zde mnoho obětavé, nezjištné práce ve prospěch našeho města a okolí. Vedle této poctivé práce byla i vlastenecká a národní činnost našich předchůdců opravdu záslužná. Pravými vlastenci byli nejen v období říše Rakousko-uherské nebo v 1. Světové válce ale iv době nacistické okupace. Nelze opomenou vlasteneckou činnost po únoru 1948 a srpnu 1968. Po roce 1948 se stávají hasiči významnou složkou národní fronty. Byla zajišťována nová technika a vybavení. Byla vystavěna nová požární sbrojnice. Po sametové revoluci v roce 1989 jsou hasičské sbory odpolitizovány.V následujících letech je vybudová integrovaný záchraný systém. Městečtí hasiči jsou v těchto letech v kategorii JPO3 s výjezdem do 10ti minut. V roce 2002 se stává městecký sbor poloprofesionálním sborem zařazeným do kategorie JPO2 s výjezdem do 5ti minut. Sbor je vybaven moderními zásahovými obleky, přilbami, obuví a dýchací technikou.

Těm kdož šlechetnému úkolu svůj život zasvětili

Těm kdož s nasazením života se živlům postavili

Těm patří náš dík

Byli jsme tu i za Rakouska a jsme i po něm

Bohu ke cti bližnímu ku pomoci

Děkujeme za Vaši návštěvu a budeme se těšit na další ...
(C) HASIČI MĚSTEC KRÁLOVÉ
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one