IMG_4714 (4).JPG

Historie

Smutná je historie města, které bylo sužováno požáry a pustlo, až dostalo také v jedné lidové písni název Městec odraný. Příčinou tohoto názvu byly domky povětšinou dřevěné nebo lepené z bláta a hlíny a bída zaviněná požáry.

Kroniky Vavákova, Velebilova, Lesovského a pozdější Městecká kronika, kterou počal psát učitel Čečetka a pozdější jeho nástupci Trojan, Ledecký a Sobota jsou požáry, které našim občanům přinášely jen strádání a bídu popsány takto:

- Roku 1610 stihl město velký požár. Rada města Kolína se usnáší, aby pohořelým v Městci Králové bylo pomoženo v jejich neštěstí a bídě.

- Roku 1673 vyhořela Radnice, kostel a fara.
- Roku 1746 vyhořelo půl Městce, shořely knihy pamětní i privilegia města.
- Roku 1752 od ohně u Mašindů shořela celá čtvrť, až po dům u Jiránků.
- Roku 1767 shořela celá čtvrť od Kotvaldy po Poštu.
- Roku 1776 shořelo v Městci 57 domů.

- Rok 1781 je ve znamení červeného kohouta. 21.6. vyšel oheň při neopatrném převáření másla v čísle 243 a shořelo 9 domů a 3 stodoly. Dne 6.7. zapálil blesk dům číslo 68 a shořelo 7 domů. Dne 26.8. opět vyšel oheň v čísle 243 a shořelo 5 domů a stodola.

- Roku 1792 shořelo 41 stavení a stodol. Oheň vyšel z čísla 64 a odpoledne vyšel oheň ze stodoly číslo 9 patřící purkmistrovi Floriánu Velebilovi. Vál silný jižní vítr, takže veškerá práce byla marná. Proto lehlo popelem 190 domů, dřevěný chrám, kostnice, fara, Radnice. Uhořela dvě děvčata, 50 kusů dobytka. Vše, co lidé vynesli do rynku - shořelo. V rozpoutaném živlu přišli občané o všechno. Nebylo chleba, oděvů, avšak okolní vesnice se slitovaly. Chroustovští přivezli 60 bochníků chleba, Bydžovští mouku a chléb, slámu a seno. 1.200 obyvatel bylo takto živeno přes 4 týdny. Krajský Baron z Langy navštívil město a vymohl pro ně 300 měřic obilí, 200 měřic mouky, 500 měřic vařiva a 1.600 zlatých. Dymokurský a Chlumecký hrabě darovali levné dřevo na stavbu nových domů. Na památku vyhořelé kostnice, která stávala u kostela, nechal místní farář Alois Dvorský postavit pomníček s latinským nápisem: "Zbožným kostem zde spálených".
foto bre.jpg
- Roku 1793 znovu vyhořelo 9 stodol postavených v roce 1792 Na Houseníku. Toho roku bylo započato se stavbou nového kostela z kamene, který byl následujícího roku (1794) dostavěn i s věží.

- Roku 1870 oheň zachvátil již po druhé Radnici, kostel a faru, stejně jako v roce 1673.

- Roku 1876 byl vydán Zemský zákon z 25. května "O požární policii", dle Zákona Obecního.

Trudný byl často život našich předků, ale neopouštěli svůj rodný kraj, své rodné neštěstím pronásledované městečko, znovu je z trosek budovali pro své děti, pro své potomky, pro nás.

V polovině 19. století se naše město počalo znovu zvelebovati. Přibývaly úřady, živnosti, kulturní spolky, jako divadelní spolek Klicpera, pěvecký spolek Hlahol, vzájemně se podporující jednota Havlíček, Občanská beseda a v roce 1878 dochází také založení Sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové.

Popud k založení vyšel z městského zastupitelstva, na jehož přání vydala městská rada provolání k občanstvu, které znělo:
"Aby při požárech v hašení a chránění majetku ohroženého jakési soustavnosti a pořádku bylo docíleno a vykonávání policie požární tím usnadněno, usneslo se zastupitelstvo obecní ve schůzi dne 21. července 1878 účinkovati k tomu, aby ve zdejší, obci po příkladu jiných míst dobrovolný hasičský sbor byl zřízen. Vykonávaje usnesení toto vybízím a žádám jednoho každého, kdož by za člena buď činného nebo přispívajícího ku sboru hasičskému přistoupiti chtěl, aby se na připojené listině podepsal aneb své přistoupení při úřadě obecním ohlásil.
V Králové Městci dne 10. srpna 1878. František Štelcl, purkmistr."

Vyhláška se neminula účinkem. První přihlašovací listinu podepsalo 40 občanů ze všech vrstev obyvatelstva. A to byl počátek sboru dobrovolných hasičů. Ustavil se přípravný výbor, který vypracoval stanovy a podal žádost o jejich schválení. Když pak byly stanovy výnosem bývalého místodržitelství království Českého ze dne 5. dubna 1879 schváleny, byla svolána na den 4. května 1879 první řádná Valná hromada.

To už bylo 41 členů činných a 60 členů přispívajících. Tato Valná hromada zvolila první funkcionáře sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové. Předsedou byl zvolen Antonín Sládek, jednatelem a pokladníkem Albert Regner, velitelem Josef Němec, pozdější zakladatel Sokola v Městci Králové a do výboru František Fiferna, Adolf Fišer, František Jandač, Josef Slanina, Hynek Jakoubek a Jan Bursa. Josef Němec nemohl pro onemocnění zastávati funkci velitele, a proto byl na mimořádné Valné hromadě dne 29. července 1879 zvolen velitelem Hynek Jakoubek, který se velmi zasloužil o první výcvik mužstva. Na svůj vlastní náklad se vycvičil v Praze u městského požárního sboru, aby mohl vycvičit členy v Městci Králové.

Obecní zastupitelstvo věnovalo na pořízení výzbroje 1.300 zlatých. Propůjčilo sboru dvě staré stříkačky a kůlnu v městské radnici. První nářadí, které sbor pořídil, bylo: rekvizitní vůz, silné lano na spouštění se z patra, skákací plachta, 4 jasanové žebříky, lopaty, vidle, motyky a krumpáče. Sekyrky, kožené pásy, obleky a přílby zhotovili místní řemeslníci.

Zásluhou purkmistra Františka Štelsla a městské rady bylo, že sboru byla ještě v prvním roce činnosti zakoupena tehdy moderní ruční stříkačka od firmy Havelka a Metz v Praze. Kůlna v radnici byla malá a proto byla sboru propůjčena stodola v čp. 33, kde po předání přední části s dřívější autobusovou garáží byla naše zbrojnice až do výstavby nové požární zbrojnice v ulici Na Ptáku.

V dalších letech město mohlo jen velmi málo přispívati na výstroj a výzbroj, ale byla to právě nenáročná a obětavá činnost členstva, která stále pomáhala modernizovati požární techniku u nás. Sbor si pořídil mnoho potřebných strojů i výzbroje z vlastních zdrojů. Tak byl pořízen mechanický žebřík, který byl zaplacen z čistého výtěžku oslavy padesátiletí sboru. V roce 1930 koupil sbor motorovou stříkačku od firmy Stratílek z Vysokého Mýta za obnos 65.330 Kčs. Za dluh se sice zaručila obec, ale sbor musel sbírkami a pořádáním zábav shánět peníze. Byly rozesílány žádosti na nadřízené orgány a instituce, takže po dvou letech byla stříkačka zaplacena.

Bylo však potřebí motorového vozidla k rychlé dopravě motorové stříkačky k požáru. Městské zastupitelstvo nemohlo přispěti, vznikly neshody, které však nakonec obětavostí, péčí i starostí tehdejšího velitele Floriána Nezbedy staršího a celého výboru se vyřešily a celá záležitost skončila dobře.

Pohlédneme-li do historie, vidíme zde mnoho obětavé, nezištné práce ve prospěch našeho města a okolí. Vedle této poctivé práce byla i vlastenecká a národní činnost našich předchůdců opravdu záslužná. Pravými vlastenci byli nejen v době říše Rakousko-uherské nebo v první světové válce, ale i v době nacistické okupace. V době protektorátu byly hasičské sbory jedinou uniformovanou složkou ve státě, kterou se okupanti snažily ovládnout ve svůj prospěch. Členové hasičstva se však vyhýbali této činnosti a naopak mnoho jich tajně pracovalo v ilegálních organizacích. Představovali tak pro okupanty významnou hrozbu. Proto bylo mnoho členů hasičských sborů zatýkáno, vězněno a popravováno.

I z našeho sboru se stal obětí nacismu bratr Florián Nezbeda mladší, syn zasloužilého velitele sboru, který se po smrti otcově stal místním velitelem a byl současně i obvodovým velitelem. Za svou vlasteneckou činnost proti německé říši byl 28. prosince 1944 zatčen gestapem a následně deportován do koncentračního tábora v Terezíně. Po osvobození se 10. května 1945 vrátil zpět do Městce Králové, avšak poznamenám těžkou chorobou. Dne 20. května 1945 zemřel v místní nemocnici ve věku 52 let.

Po osvobození naší republiky a smrti bratra Floriána Nezbedy převzal velitelské žezlo bratr Ludvík Havel a spolu s předsedou sboru bratrem Sobotou pokračovali ve výcviku královéměsteckého sboru. Za řízení těchto dvou funkcionářů byla požární ochrana velice kladně hodnocena nadřízenými orgány. Vždyť v této době u sboru pracovala čtyři družstva dětí, jedno družstvo žen a dvě družstva mužů, která zastupovala městecký sbor v četných okresních a krajských soutěžích, kde si vybojovala nejedno z předních umístění.

Do práce hasičských organizací se začínají od roku 1949 zavádět nové prvky jako je prevence a masově výchovná práce. Významným mezníkem v této činnosti byla 1. konference Československého hasičstva v roce 1952, která určila další směry v požární ochraně. Od 1. 1. 1953 se mění název na Československý svaz požární ochrany, z hasičů se stávají požárníci a starost o výzbroj a výstroj přebírá stát prostřednictvím MěNV.

Již v roce 1949 zakoupil stát našemu sboru dvoukolovou motorovou stříkačku DS 16 a právě v roce 1952 byl sbor vybaven dopravním automobilem Praga RN, pro převoz stříkačky a mužstva, který nahradil již vysloužilý automobil Laurin&Klement (r.v. 1933). V této době jsou členové jednotky proškolováni jako "instruktoři domovních protipožárních hlídek" a provádějí pravidelné preventivní prohlídky ve všech domech i závodech.

V roce 1954 oslavil náš sbor 75. let své činnosti. Oslavy tohoto výročí se zúčastnili stovky hasičů a diváků. Začaly vzpomínkou u památníku padlých a pokračovaly průvodem všech zúčastněných sborů na Sokolské hřiště, kde po projevech a gratulacích činovníků začala ukázková cvičení dětí, žen a mužů s hasičským náčiním. Následovaly ukázky požárních útoků, které vyvrcholily uhašením makety dřevěného domku, který byl pro tuto oslavu speciálně postaven. Součástí oslav byla i ukázka historické i moderní techniky. Z této oslavy se nám zachovaly fotografie, které si můžete prohlédnout na těchto stránkách.

V roce 1958 je jmenován velitelem sboru bratr Jaroslav Strnad, který se stal členem sboru v roce 1942 a to na základě příkazu starosty města. Citujeme: "Za účelem doplnění členů k činné hasičské službě přikazuji Vám, abyste se ihned po doručení tohoto přípisu dostavil k veliteli SDH v Městci Králové panu Nezbedovi č.p. 501, kde Vám budou dány další pokyny. 7. července 1942, podepsán starosta města Žerotínský Josef", konec citátu.
Tímto příkazem byl bratr Strnad zbaven povinností nucených prací v Německu. V bratru Strnadovi získává sbor významného a obětavého člena, který si ušlechtilé heslo našich zakladatelů "Bližnímu ku pomoci" vzal za svůj cíl.
ikona (2).JPG
V roce 1967 získává sbor dopravní skříňový automobil T-805 se stříkačkou PS-8, který slouží do roku 1972, kdy je převeden na sbor SDH Velké Výkleky a městečtí hasiči dostávají autocisternu Š-706 RTA CAS 16 - požární automobil se zásobou vody 3.500 litrů a kabinou mužstva 1+7. Tímto krokem se z městeckých hasičů stává výjezdový sbor, který zasahuje při požárech v širokém okolí.

Důležitým mezníkem této doby je rozhodnutí výstavby nové požární zbrojnice, jelikož původní již nevyhovuje nárokům na zajištění požární ochrany. Stavba objektu je situována do ulice "Na Ptáku". Budova je projektována nejen pro potřeby požární ochrany, ale i jako služebna obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti. Zároveň jsou zde vybudovány čtyři bytové jednotky a jedna garsoniéra. V září roku 1971 byla stavba požární zbrojnice dokončena a předána do užívání. Tímto získali městečtí hasiči důstojný stánek pro svoji činnost.

V roce 1977 je sboru přidělen další dopravní automobil DVS12 AVIA-30, který slouží nejen jako zásahový, ale i ke cvičení nových hasičů, kteří vstoupili ke sboru a tím "omladili" členskou základnu SDH. Pravda, ne všichni vydrželi tvrdý a namáhavý výcvik. Ale z těch, kteří to zvládli a získali hasičinu tak zvaně "do krve", bylo utvořeno soutěžní družstvo, které opětovně pozvedlo městecké hasiče na okrskových a okresních soutěžích, o čemž mluví řada ocenění. Rok 1977 je i ve znamení příprav na oslavy 100 let založení sboru, které vrcholí v červnu 1978.

Oslavy 100 let založení sboru jsou rozloženy do tří dnů. Program je propracován do detailů tak, že stovky návštěvníků odcházejí velice spokojeni. První den začíná položením věnců k památníku padlých a k pamětní desce bratra Floriána Nezbedy. Následuje slavnostní shromáždění v místním Kulturním domě. Současně v areálu zbrojnice, která již sedm let plní svůj účel, probíhá výstava výzbroje a výstroje. Na Náměstí Republiky v centru města a přilehlých ulicích je vystavena historická i moderní technika.

Druhý den je ve znamení okresních soutěží požárních útoků družstev žáků a dospělých na sportovním stadionu. V této soutěži vybojovalo městecké družstvo mužů druhé místo. Den končí veselou taneční zábavou v místním Kulturním domě. Výstavy a ukázky pokračují i v poslední den. Oslavy 100. let založení sboru vrcholí námětovým cvičením požáru místní budovy Radnice. Tohoto cvičení se zúčastnilo osm dobrovolných a dva profesionální sbory.

Naprosto neplánován byl skutečný požár v Žehuni, který byl ohlášen těsně po skončení oslav, takže téměř všechny zúčastněné sbory vyjely na likvidaci tohoto požáru. To byla kuriózní tečka za třídenními oslavami 100. let založení sboru v Městci Králové.

Autocisterna Škoda 706 RTHP CAS 24, kterou sbor získal od profesionálních hasičů z Nymburka v roce 1981 potvrdila, že městečtí hasiči se stali plnohodnotnou složkou požární ochrany regionu, neboť výjezdů k zásahům přibývalo a náročnost likvidace požárů stoupala. Právě díky této náročnosti bylo nutné zvyšování kvalifikace jednotlivých členů sboru a to se také potvrdilo účastí členů na odborných hasičských kurzech, které městečtí hasiči absolvovali a činí tak pochopitelně i dnes.

V roce 1985 končí ve funkci velitele bratr Jaroslav Strnad, který se již pro svůj věk (72 let) nemůže zúčastňovat náročných výjezdů jednotky. Je jmenován čestným velitelem a nadále působí ve sboru ve funkci jednatele. Velitelem sboru je ustanoven Miroslav Vaníček, který po absolvování kurzu velitelů v ústřední hasičské škole v Bílých Poličanech, působil jako velitel družstva.

Rok 1989, kdy v naší zemi proběhla tak zvaná "sametová revoluce", která změnila režim v celé společnosti, znamenal i pro požární ochranu řadu změn. Sbory dobrovolných hasičů byly odpolitizovány, z požárníků se opět stali hasiči a jejich práce znovu získává na vážnosti. V letech následujících je budován Integrovaný záchranný systém (IZS), který v sobě spojuje součinnost hasičů, zdravotníků, policie a všech ostatních záchranářských složek. Hasičské sbory jsou rozděleny podle vybavenosti a akceschopnosti do jednotlivých kategorií. Městečtí hasiči jsou v těchto letech v kategorii JPOIII s výjezdovým limitem 10 minut.

V roce 2000 je jednotka vybavena čtyřmi kusy dýchací techniky SATURN a automobilovým žebříkem AZ30 - IFA W50L. Jelikož vnitřní uspořádání a vybavení stanice již nevyhovovalo požadavkům pro moderní zázemí hasičů, započalo se s modernizací všech prostor stanice. Byly provedeny rekonstrukce sociálních zařízení, vodovodního řádu, elektroinstalace. Stanice byla plynofikována, vozidla byla napojena na kompresorovou stanici a nabíjecí zdroje. Úpravy skončily instalací nových zateplených, plně automatických a dálkově ovládaných vrat na všechny tři stání našich vozidel.

Těmito úpravami, které stály naše město Městec Králové nemalé množství finančních prostředků, se stanice stala jednou z nejlépe vybavených v okrese Nymburk.

Na základě této skutečnosti (modernizovaná stanice), odborné způsobilosti a odpovědného přístupu členů zásahové jednotky, byla stanice v roce 2002 zařazena nadřízenými orgány jako poloprofesionální zásahová jednotka JPOII s výjezdovým limitem 5 minut. Toto zařazení sebou přineslo i požadavky na vybavení členů. Jsou zakoupeny zásahové obleky, obuv a ostatní ochranné pomůcky, které slouží k zajištění bezpečnosti hasičů. Sbor je dále vybavován i technickými prostředky k uskutečnění rychlého a kvalitního zasáhu (čerpadla, různé typy proudnic a podobně). Dále je sbor dovybaven zařízením KANGA+, které slouží k rychlému svolání všech členů jednotky prostřednictvím mobilních telefonů. Dle potřeb jednotky a čím dál větší různorodostí spektra zásahů je jednotka průběžně vybavována potřebnými prostředky. A to především díky finanční pomoci našeho města a jeho představitelů.

V roce 2002 proběhly naší republikou zničující povodně. Náš sbor vyslal na likvidaci následků povodní čtyři členy s vozidlem DVS12 Avia 30. První misi plnili členové jednotky v obci Klecánky. Náplní práce bylo vyklízení zaplavených domů, vozovek a jejich očista. V této obci strávili členové sedm dní. Po týdenním odpočinku odjížděla ta samá jednotka na misi druhou do obce Hořín u Mělníka, kde strávila deset dní. Její hlavní náplní bylo odčerpávání povodněmi vzniklých vodních lagun.

Práce, která byla velmi náročná na fyzickou i psychickou odolnost byla provedena se vší zodpovědností. Vždyť ocenění, kteří členové této "povodňové jednotky" obdrželi od představitelů státu, ministerstva vnitra a všech nadřízených složek, značí, že úkolů jim určených se zhostili dobře. Pohlazením po hasičské duši pak byly děkovné dopisy od představitelů povodněmi postižených obcí.

V roce 2004 obdržel sbor od krajského HZS autocisternu CAS K24 - LIAZ jako náhradu za již vysloužilou CAS 24 - ŠKODA 706 RTHP. Rozhodnutím starosty města a zastupitelů byla autocisterna kompletně zrekonstruována za částku 600.000,- Kč.

Tímto získal městecký sbor plnohodnotné vozidlo ke své činnosti a k ochraně životů a majetku svých spoluobčanů. Současný vozový park tvoří cisternová automobilová stříkačka CAS K24 - LIAZ 101.860, dopravní automobil DVS12 - AVIA 30 a automobilový žebřík AZ30 - IFA W50L.

Mimo školení, výcvik a činnost, která úzce souvisí s akceschopností jednotky, se sbor zúčastňuje i různých ukázek, které jsou určeny dětem a široké veřejnosti. Již tradiční jsou tak zvané "Dny otevřených dveří", které sbor pořádá od roku 2000 a to vždy koncem dubna. Od počátečních nesmělých krůčků, kdy jsme vystavili vozidla a otevřeli prostory stanice s ukázkou historických dokumentů, jsme se později propracovali až k velmi náročným "akčním" scénám.

Vzpomeneme-li rok 2005, tak vyvrcholením celého dne bylo uhašení osobního motorového vozidla, vyproštění a záchrana řidiče. Akce probíhala za spolupráce složek IZS a to: HZS Nymburk, Policie ČR a RZS Nymburk - nemocnice Městec Králové.

Den otevřených dveří 2006 byl svým programem a organizací zatím nejnáročnější. Této akce se zúčastnilo šest sborů SDH (Městec Králové, Lysá nad Labem, Čelákovice, Velké Výkleky, Dymokury, Skochovice), dva profesionální sbory (HZS Nymburk, VHZS letecké základny Čáslav), RZS Nymburk - nemocnice Městec Králové a Policie ČR. Fotografie z této akce si můžete prohlédnout v galerii. Nadšené stovky diváků, které navštívily "DOD 2006" nás zavazují k tomu, abychom se snažili v těchto akcích pokračovat.

Duben roku 2006 byl opět poznamenán lokálními povodněmi, kde se náš sbor opět zúčastnil záchranných prací a to v obci Vestec, městě Poděbrady a jeho části Polabec.

Pohlédneme-li do historie sboru dobrovolných hasičů v Městci Králové, vidíme zde mnoho obětavé a nezjištné práce všech jmenovaných i nejmenovaných, ale jejich jména jsou navždy zapsána v pamětních knihách našeho sboru. Neboť jsou pro nás nejen vzorem k další náročné a obětavé práci pro naše město a všechny spoluobčany.
IMG_0001.JPG
Děkujeme za Vaši návštěvu a budeme se těšit na další ...
(C) HASIČI MĚSTEC KRÁLOVÉ
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one